Prosinec 2010

Million Dollar Money Drop

23. prosince 2010 v 17:49 | Lů
Tento týden dávají v televizi dost dobrou soutěž. Je to jen tento týden před Vánocema. První díl (dvě hodiny) byl v pondělí. Úterý a středa po hodině a dneska je závěrečný douhodinový díl.

A o co jde?

Vždycky hraje pár (manželé). Dostanou milion dolarů ve dvacetitisícových balíčkách. Musí správně odpovědět na 7 otázek a to tímto způsobem. První tři otázky mají 4 možnosti a časový limit 60 sekund. Další tři otázky mají 3 možnosti odpovědi a o něco delší časový limit. Pokud se dostanete do sedmýho kola, tak tam jsou na výběr jen dvě odpovědi a není časovej limit. V každým kole musí soutěžící vsadit všechny peníze a jedna odpověď musí zůstat prázdná. Tzn. První kolo máte milión dolarů můžete vsadit všechno na jednu odpověď, pokud jste si jistí nebo to rozdělit na dvě, tři hromádky a čtvrtou odpověď nechat prázdnou. V posledním kole musíte všechny peníze (to co vám po 6 kolech zbylo) vsadit na jednu jedinou odpověď. Ty peníze se pokládají na takovej pult, každá odpověď má vyhraničený prostor. Pod nesprávnýma odpovědima se propadne dno a s tím i vsazený peníze. Jo a otázku si soutěžící vybírají ze dvou kategorií....

Veselé Vánoce

21. prosince 2010 v 3:06 | Lů
Všem mým čtenářům přeji příjemné prožití vánočních svátků 

vanoce

Eathan and Alexis

21. prosince 2010 v 3:01 | Lů
Ještě jsem se chtěla zmínit o Eathanovi a Alexis. Myslím, že kdyby byla nějaká soutěž o nejlíp vychovaných dětech v Americe, tak oni by určitě byli na předních příčkách.

Když mě viděli poprvé rodiče jim řekli, že mi budou říkat Miss Lucy a pořád pro ně Miss Lucy jsem . Pomáhají prostřít a sklidit ze stolu, když rodiče něco chcou, tak je požádají a děti to bez reptání udělají. Omluví se, když něco provedou a tak. Samozřejmě taky normálně blbnou, jako každý děti, ale nejsou to vůbec žádný parchanti (v jejich přítomnosti vás takový ani podobný slovo vůbec nenapadne). A kdyby měli aupair, tak by si nemohla na nevychovanost v žádným případě stěžovat.

Je to hlavně přísností tatínka (ten stejnej, co s nima hraje hry a hodně blbne). Mají na ledničce rozvrh domácích prací, který má každej z ních na starosti a taky přesnej rozvrh od 7:30 ráno, kdy vstávají do 8:30 kdy jdou do školy. 7:30 budíček, 7:40 nástup k snídaní, 8:00 poklizený po snídani.... 8:30 obě děti v autě. Pokud každej den všechno splní (všechno taky zahrnuje každý ráno dělat sedy lehy!!!) mají pátek nebo sobotu rodinný filmový večer buď doma nebo v kině. Pokud je rodič v autě dřív než dítě, musí to dítě pro rodiče ten den něco udělat (např. obsluhovat ho u večeře). A pak tam byly různý následky, co se stane nebo nestane když něco z toho nesplní.

eathalex

24 hodin v Columbus, Ohio

21. prosince 2010 v 2:53 | Lů
Návštěva rodiny Karen byla řekla bych velmi příjemná a bavila jsem se. Vyjeli jsme v sobotu kolem deváté a na místo jsme se dostali někdy před jednou. Odpoledne jsem strávila s dětma (Eathan 9 a Alexis 7), hráli jsme wii. Potom se k nám přidal i jejich taťka (Michael, brácha Karen). On je hodně blázen do hraní her a samozřejmě chce vyhrát. Když jsem tam byla poprvé, tak jsem ho porazila v bowlingu (taky na wii) a hodně dlouho to rozdýchával ....

A jak to všechno dopadlo?

18. prosince 2010 v 1:21 | Lů
Dopadlo to tak, že mi to nedalo a knížku jsem koupila. Žádnou vtipnou, co bych si představovala neměli, takže jsem vybrala Příručka pro batolecí věk - asi tak nějak bych to přeložila. Jelikož se Madison tento týden stala batoletem, tak je to aktuální a udělám to, jako dárek mamince a tatínkovi od ní. Napíšu tam něco duchaplnýho, jako 'Maminko a tatínku, je ze mě batole a to znamená nejen víc radosti, ale taky starostí. Pro případ, že si se mnou nebudete vědět rady, máte se kam podívat. Doufám, že vás nebudu moc zlobit.' Ještě jsem nad tím nepřemýšlela, takže toto je jen můj první nápad. Myslím, že tím nic nezkazím a já se určitě budu cítit líp s dárováním dvou dárků než s jedním.

Nehty jsem ostříhala a byla jsem velmi mile překvapena, že to dneska bylo úplně bez protestů. Jinak u toho většinou řveme. Nikdo si ale prvotřídní manikúry nevšiml.

A ty věci? Tak to jsme nachystaly každá něco. Dělba práce, tak je to v pořádku.

Taky jsem jim dneska vypálila videa z kamery, protože už byla plná. Docela dlouhej proces. Musím to z kamery stáhnout do jejich počítače (můj tu kameru nebere), z počítače to hodit na můj externí harddisk a z toho na můj počítač. Pak to, co trvá úplně nejdýl (i hodiny), všechny ty videa přeformátovat a nakonec vypálit na dvd. Moc se mně nechtělo, ale nakonec jsem měla radost za DĚKUJI, který jsem dostala (i když si za to nic nekoupím). Akorát teda nevím, co budou dělat až odjedu.....

Některý věci prostě nepochopím

17. prosince 2010 v 3:42 | Lů
Tady je situace: V sobotu ráno jedeme do Ohia k rodině Karen, vracíme se v neděli odpoledne. Karen zítra (tedy pátek) opět nejde do práce. Já budu s malou od tří do osmi odpoledne/večer. Karen mě požádala (minulý týden emailem), jestli bych mohla pro malou nachystat věci (tzn. oblečení, ručník, plínky, nějaký to jídlo, hračky...). Vždycky jsem to dělala, když jsme někam jeli, ale to byla Karen vždycky ten den před odjezdem v práci. Takže jsem tak nějak pochopila, že "nemá čas" jí to nachystat.

Mně to nic neudělá, když dám na hromádku dvě trička, tepláky a pyžamo, ale jde tu o princip. Proč to mám dělat já, když ona bude do tří hodin doma a pak jde bůhví kam? A navíc to ani nebylo v denním rozkaze!

Takže víte co? Já jsem na to schválně zapomněla a nic jsem nenachystala. Ha, uvidíme, co se stane.

A mimochodem, pokud zítra neostříhám malé nehty, tak pojede s docela dlouhýma drápkama. Kolikrát si myslíte, že jí stříhala nehty maminka? JEDNOU. Když jsem měla 14 dní dovolenou, tak jí je ostříhala 3 dny před mým nástupem zpátky do práce. Nemám slov!

Vánoční dárky

17. prosince 2010 v 3:20 | Lů
Pod stromkem se objevil další dárek pro mě. Ne, že bych tam nějak šmejdila, prostě to vidím, že tam něco přibylo a tak mně to nedá a mrknu pro koho to je. Moc velkou radost z toho ale nemám. Já totiž mám pro ně jen jeden dárek dohromady.

Malé jsem koupila dvě sady zvířátek - farmu a safari a pro Karen a Paula jsem nechala udělat moc pěknej kalendář na 2011 s fotkama Madison. Ale teď fakt nevím, jestli nemám ještě něco přikoupit. Aby si nemysleli, že jsem na nich šetřila. Kamarádka říkala, že si s tím nemám dělat hlavu, že můj příjem je mnohem menší než jejich a tak to tomu odpovídá.

Vím, že z kalendářu budou mít obrovskou radost, ale nechci tam pak sedět s horou dárků a cítit se trapně. Jediný ale, co mě napadá jim ještě koupit, je nějaká moudrá (nebo možná vtipná) knížka o dětech. Jinak fakt nevím. A taky už nemám moc času. Vlastně asi jenom zítra dopoledne, protože na víkend jedeme pryč a (ač je to neuvěřitelný) příští týden jsou Vánoce.

Tak mám dneska v noci o čem přemýšlet.....

Trošku nuda

17. prosince 2010 v 3:10 | Lů
Tento týden je takovej znuděnej zdá se mi. V pondělí jsem teda pracovala, ale Karen přišla asi o dvě hoďky dřív z práce, takže jsem měla padla. V úterý se jí tak nechtělo do práce, že teda poslala šéfové sms, že je nemocná a jestli je ok, když nepřijde (takhle se to dělá,jo?). Takže zůstala doma a já jsem tak pracovala nepracovala. Ve středu jsem měla plánované volno, protože malá měla narozeniny, tak oni oba dva si vzali dovolenou. Akorát dneska byl dlouhej den. S malou od osmi od rána až nevím do kdy. Teď je devět a ještě není nikdo doma.

35 bramboráků a meeting zrušenej

13. prosince 2010 v 18:26 | Lů
Jak už jsem psala, tak včera byla oslava Madison prvních narozenin a taky měl být aupair meeting. Tam jsme každá měla uvařit nějaký jídlo z naší země. Jenomže už v sobotu hlásili, že má přijít sněhová bouře, a tak nám Jeannine (naše koordinátorka) poslala email, že meeting bude možná zrušenej, ale že nám pošle finální rozhodnutí v neděli v jednu (mělo to začínat ve čtyři). Jenomže u nás byla ta oslava a já jsem musela uvařit už dopoledne. Takže jsem udělala 35 bramboráčků a pak jsem si přečetla email, že se to opravdu zrušilo. Ale tak zas až tak moc to nevadilo. Tady bylo dost lidí a bramboráčky měly úspěch. Dokonce takovej, že sem byla požádána udělat je znovu na vánoční hostinu. No nevim.....

A ta sněhová bouře? Nepředstavujte si nic hrůzostrašnýho, normálně celej den sněžilo a je tam dneska asi 10 cm sněhu. Američani vždycky dělají z komára velblouda. Zima je ale teda řádná -14 °C, ale s větrem je to jako by tam bylo -24 °C (to jsem si nevymyslela, to říkali v počasí). A já jsem teď byla jen hodit dopis do schránky a musím říct, že to je pravda. Dneska radši ani nevylízat ven!

Oslava byla teda monstrózní. Kolem 30 lidí. Spousta dárků (řekla bych, že tak s 90% si ani nebude malá hrát). Na jídlo kromě brámboráčků byly krevety a kdo chtěl si mohl zakrojit šunky (s chlebem) a jako hlavní chod byla pizza a salát. A pak samozřejmě dorta.

Nezapomeňte mrknout na foto.

Diet, Light, Sugar Free

8. prosince 2010 v 23:21 | Lů
Takhle jsem dneska otevřela skříňku pro kafe a všimla jsem si nápisu na krabičce Diet Iced Tea nebo-li dietní ledový čaj. Pomyslela jsem si, co všechno nevymyslí dietního a docela mě to rozesmálo. V tu chvíli jsem si uvědomila, že máme spoustu dietních (tedy 'zdravých') potravin. A tak jsem je nashromáždila. Neměla jsem s tím vůbec žádný problém a tohle jsem dala dohromady během tří minut.
dieta
Jedeme z levé strany:
- Lehký Hungry Jack - takovej docela humus sirup na palačinky (Lite)
- Dietní Cola (Diet)
- Jedna smetana do kávy bez cukru, druhá bez tuku (Sugar/Fat Free)
- Nízkotučný květák se sýrovou omáčkou (Low Fat)
- Lehký Jogurt Yoplait (Light)
- Lehký Ranch Dressing (Light)
- Lehká limonáda v prášku (Light)
- Dietní čaj Lipton (Diet)
- Lehká majonéza (Light)
- 94% odtučněný popcorn (94% Fat Free)
- Dietní Pepsi (Diet)
- Již zmínění dietní ledový čaj (Diet)
- Dietní Tonic (Diet)

Vánoční výzdoba

6. prosince 2010 v 21:13 | Lů
V sobotu jsem se vydala 'na lov', teda jela jsem vyfotit pár amerických vánoční výzdob. Docela se zadařilo a pár úlovků mám. Akorát jsem měla vyhlídnutej jeden barák se spoustou postaviček, ale jak na potvoru to zrovna v sobotu neměli rozsvícený. Pak jsem ale našla jinej zlatej důl. Vše je v galerii - Vánoce. Připadala jsem si trošku jako špion. Zastavila jsem vždycky u toho baráku, stáhla okýnko od auta a fotila. Ještě mě napadlo, že sem taky mohla zhasnout světla, ale nebyla jsem si jistá, jestli bych tak nebyla ještě víc podezřelá Pár aut kolem mě projelo, ale naštěstí nikdo nezastavil a nevyptával se.

Škola

4. prosince 2010 v 16:46 | Lů
Myslím, že jsem se vůbec nezmínila o mém 'studiu' tady. Součástí programu je povinnost absolvovat nějaký kurz ve škole (college). Na začátku napíšete test a podle toho musíte buď na angličtinu nebo máte dobrý skóre a můžete si vybrat cokoliv jinýho. Já jsem si vybrala španělštinu.

Na hodiny jsem chodila v pátek, kdy mám volno. A protože to bylo jen jednou týdně, tak tato výuka byla 4 hodiny. Hned druhý týden jsem ale pochopila, že se toho moc nenaučím. První dvě hodiny jsme totiž dělali to, co týden předtím 4 hodiny - představování, pozdravy, fráze typu 'Jak se máš' ap. Nicméně během těch 3 měsíců jsem pochopila, proč to tak je a proč se všechno musí opakovat xkrát. Prostě proto, že američani to potřebují a asi jsou na to i zvyklí. A jestli to takhle chodí ve všech předmětech, tak se nedivím že jsou mnohdy i tak hloupí .

Co mě čeká a nemine

4. prosince 2010 v 16:20 | Lů
Utíká to, utíká a já mám před sebou poslední tři měsíce. Prosinec je nabytý. Příští neděli má Madison oslavu prvních narozenin. To zase bude barák plnej lidí, okolo 30! Do toho máme ještě ten stejnej den vánoční aupair meeting, kde máme přinést nějaký jídlo z naší země. Rozhodla jsem se pro bramboráky. Bude to trošku makačka postrouhat tolik brambor na struhadle. A to ho ještě musím koupit. Ale těším se, že ochutnám jídlo od jiných holek.

Víkend 18.-19. jedeme k rodině Karen do Ohia na vánoční večeři. No a ten další týden už jsou Vánoce. 24. máme opět velkou rodinnou večeři s krůtou a vším, co k tomu patří (tentokrát to ale naštěstí nebude u nás). A 25. frčíme na Floridu. Zpátky se vracíme 3.1.2011. Jedeme teda na to stejný místo jako posledně (Naples), ale snad se zadaří a podívám se na Miami.

V lednu bych ještě chtěla do Kanady. Nikam speciálně, jen abych dostala razítko do pasu, když už jsem za to vízum zaplatila takový hříšný peníze ($150). Čekám na holky, co ještě nemají vyřízený vízum a chcou jet taky. Tak snad to klapne.

Potom už se začnu pomalu balit. Už mám schovanou jednu krabicu, do které bych toho chtěla zabalit co nejvíc a koncem ledna odeslat domů. Ráda bych poslala jen jednu a pak jela s kufrem, ale nevím, kolik se mně toho tady ještě za ty tři měsíce nakupí. Mimochodem, pod stromečkem už mám 2 dárky. Co v nich asi bude?

Nová aupair přijede 24.2., tak tady s ní ještě pár dnů zůstanu, abych ji 'zaučila' a ukázala kolem. Těsně než se vydám na cestu domů jedu na týden s Gigi do Kalifornie. Už máme koupený i letenky (2.-8.3). Naplánovaly jsme to tak, že poletíme do San Francisca, tam půjčíme auto a pojedeme do LA a potom do San Diega. Bude to skvělá tečka za mým rokem v USA. Už se nemůžu dočkat.