Rozhodla jsem se a je to oficiální!

19. listopadu 2010 v 20:15 | Lů
Po dlouhém zjišťování, váhání a rozmýšlení jsem nakonec přišla k definitivnímu rozhodnutí, že se po prvním roce vártím domů.

Opravdu jsem netušila, že je tak složitý zůstat tady legálně a nebýt aupair. Jednou možností je pracovní vízum (to jsme plánovali pro Peťu) a druhou studentský (to mělo být pro mě). K pracovnímu vízu ovšem nestačí dopis zaměstnavatele, že chtějí právě vás. Musí prokázat, že tady není američan, který by tu práci mohl dělat. To zajišťuje, aby cizinci nebrali práci místním. Karen a Paul rozhodili sítě, ale všichni říkali, že je to nemožný až na jednoho právníka, který říkal že to není nemožný, ale hodně složitý. Museli bysme vymyslet Peťovi nějakou super kvalitu, pro kterou by ho v té práci potřebovali (protože práci pro něho Paul měl). Pak by ovšem záleželo na emigračním úředníkovi, jestli by ho to přesvědčilo. Moc šancí jsem tomu nedávala.


No a pak jsem tady byla já a moje studentský vízum. Byla jsem v pondělí za poradkyní pro zahraniční studenty a docela mě zklamala. Za prvé bych musela nejpozdějí v pondělí vše zanést na emigrační. Jak už to na úřadech bývá, na všechno mají čas, a tak se žádost o změnu statusu musí podávat 90 dnů před vypršením toho aktuálního. Dále bych musela sehnat sponzora (to by byli K a P) a ti by museli prokázat, že mají pro mě k dispozici 17.500 dolarů. To by zatím ještě šlo. Háček je v tom, že se studentským vízem jste student - full-time - takže žádná práce. Já bych ale pořád hlídala od pondělí do čtvrtka malou. Tím pádem by mi na školu zbyl jen pátek a sobota. Jako full-time student musíte mít 12 kreditů za semestr, což jsou 3 nebo 4 předměty. No a mně by na to zbyl jen pátek a sobota a moc předmětů bych na výběr neměla. Taky bych musela na emigračním prokázat, že mám čistě studentský úmysly, že to co studuji mně pomůže v mé kariéře, až se vrátím domů. A taky žádná šance na vízum, kdyby zjistili, že pro mé sponzory pracuji. Tím pádem na otázku "Tito lidé sponzoruji vaše studia a co z toho mají oni?" Bych asi opravdu neuměla odpovědět.

Takže radši než doufat v něco, kde je šance nula nula nic jsem se rozhodla jet zpátky. Kdyby aspoň jeden z nás to měl jistý, tak bych to zkusila, ale takhle nenene.

Co bude až se vrátím, zatím netuším, ale určitě se to nějak vyvrbí, ne?
 


Komentáře

1 Mari Mari | 20. listopadu 2010 v 22:41 | Reagovat

Noooo tak to je škoda, ale tak zase se na tebe budu těšit :-D  :-P A ty na nás taky že? :-P  :-D Ale tak třeba můžete jet zase do Anglie, ne?? 8-)

2 Lů | Web | 21. listopadu 2010 v 16:00 | Reagovat

[1]: Možná do Anglie. Hovořili jsme o tom. Asi uvidíme, jak to půjde v ČR a kdyžtak sbalíme kufry.

3 Lucy Lucy | 24. listopadu 2010 v 22:27 | Reagovat

Tak to mě mrzí Luci, držela jsem pěstičky. :-( :-(((. Ale tak zase v Anglii je taky fajn, ne?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama